Za dílem K. I. Dientzenhofera na Policko

délka: 45,5 km
časová a fyzická náročnost: celodenní, středně náročná až náročná
počet zastavení: 10

Trasa cyklistu dovede z Broumovské kotliny přes Pasa ke klášteru v Polici nad Metují a ke kostelu sv. Prokopa v Bezděkově, dále přes Machov a Bělý zpět do Police. Odtud přes Suchý Důl a Hlavňov zamíří na Hvězdu na hřeben Broumovských stěn. Po sjezdu zpět do Hlavňova zamíří lesní trasou na sedlo Pasa a zpět do Broumova. Vedle poznání benediktinských barokních památek trasa vede četnými vyhlídkovými úseky s rozhledy po malebné krajině Policka i Broumovska.

1. Broumovská kotlina

Broumovská kotlina je mírně zvlněná a protéká jí řeka Stěnava. Od západu ji ohraničují hřebeny Stolových hor a Broumovských stěn, na východě Javořích hor. Charakteristické načervenalé zabarvení půdy v kotlině svědčí o tom, že se jedná o zvětraliny hornin vzniklých v pouštím prostředí geologického období permu (prvohory). Nachází se zde nejen množství minerálů ve vrstvách permských jezerních vápenců, ale také i významné fosílie.

2. Police nad Metují

Počátek této obce se datuje k r. 1213, kdy Přemysl Otakar I. daroval okolní krajinu břevnovským benediktinům. Jejich pobočný klášter na místě benediktinské poustevny byl založen jako kolonizační centrum. Již v r. 1253 byla Police povýšena na trhové městečko. Kostel i klášter byly původně postaveny v gotickém slohu, dnešní barokní podoba je z přestavby v 17. a 18. století. Po zrušení kláštera v r. 1785 se klášterní kostel stal kostelem farním. Ve městě je mnoho dalších
památek a zajímavostí.

3. Polická vrchovina

Podobně jako část Broumovské vrchoviny je tvořena sedimentárními horninami svrchní křídy, z nichž kvádrové pískovce svým divokým skalním reliéfem vytvářejí skalní města Adršpašsko - teplických skal, Ostaše, Broumovských stěn i Stolových hor. Na vrstvách opuk je vytvořen mírnější reliéf s pastvinami a poli. Společně tvoří velmi malebnou krajinu Machovska, Policka, Teplicka a Stárkovska, ve svém nitru ukrývající velké zásoby vysoce kvalitních podzemních vod.

4. Bezděkov

Bezděkov nad Metují je zemědělská obec nad údolím řeky Metuje, která byla založena na majetku polického kláštera kolem r. 1220. Kostel sv. Prokopa v barokní podobě je dílem K. I. Dientzenhofera z let 1724 - 27. Stavba je osmiboká s dvěma věžemi. Na oltáři se nachází obraz setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem. Zdejším farářem byl v letech 1914 - 24 P. Sigismund Bouška, významná kulturní osobnost regionu. Zajímavé jsou "haltýře" k zachycování vody.

5. Machov

Obec a letovisko v údolí říčky Židovka leží při úpatí pískovcového masivu Bor, který je součástí Stolových hor. Osada založená ve 13. století patřila vladykům z Adršpachu, v r. 1405 je uváděna jako osada a později trhové městečko patřící k náchodskému panství. Barokní kostel sv. Václava z r. 1675 stojí na místě kostela ze 14. století. Machov obklopený horským terénem je východiskem do skalních oblastí Broumovských stěn a Stolových hor a rovněž místním centrem zimních sportů.

6. Bělý

Zemědělská vesnice u potoka Třeslice byla založena polickými benediktiny. Údolím vesnice dříve procházela jedna z cest do Kladska a tak zdejší lidé často trpěli vojenskými průtahy, rekvizicemi a šarvátkami. Od r. 1770 zde na jednom statku hospodařil "selský generál" Karel Dostál, vůdce selského povstání na Policku v r. 1775. Jeho statek je opatřen pamětní deskou odhalenou v r. 1925. Nad horní částí obce terén přechází do skalnatých svahů Broumovských stěn. Je zde několik chat s velmi starou trempskou a osadnickou historií a tradicí.

7. Suchý Důl

Zemědělská obec (440 m) u úpatí Broumovských stěn se rozkládá v údolí říčky Ledhujka. Byla založena za benediktinské kolonizace Policka v první polovině 13. století. Vyskytuje se zde řada roubených chalup a hodnotný památkově chráněný objekt statku čp. 1. Šolcovna. Obec má malebné okolí s řadou přírodních (Čertova skála) i stavebních zajímavostí (např. poutní kaplička se zázračným pramenem a křížovou cestou).

8. Hlavňov

Obec se nachází v údolí Hlavňovského potoka. Bývala výhradně zemědělskou obcí, dnes převažuje její rekreační charakter. Z Hlavňova se po silnici dostanete až na hřeben Broumovských stěn do blízkosti oblíbené Hvězdy (kaple a turistická chata) nebo směrem k obci Suchý Důl, nástupní místo ke Slavenským hřibům, další z významných vyhlídek Broumovských stěn. Skalnatý hřeben je ještě dostupný po více turisticky značených stezkách (směr Hvězda, Kovářova rokle, Supí hnízdo nebo Pánova cesta).

9. Hvězda

Jedná se o vyhledávané místo na hřebenu Broumovských stěn (674 m n. m.). Na vysokém skalním okraji hřebene stál od r. 1670 vysoký kříž s pozlacenou hvězdou. Lidé, kteří přecházeli hřeben, se začali orientovat podle zdaleka viditelné pozlacené hvězdy. Kořeny pojmenování tohoto místa tedy sahají někam do těchto dob. Na místě kříže dnes stojí na půdorysu hvězdy barokní kaple Panny Marie Sněžné, dokončená v r. 1773 podle návrhu K. I. Dientzenhofera. V době její přestavby v r. 1855 byla v jejím sousedství vybudována hájenka s hostincem ve švýcarském slohu (dnešní Chata na Hvězdě). Z Hvězdy je výhled na Broumovskou kotlinu.

10. Honské sedlo (Na Pasách)

Jedná se o jediný silniční přejezd Broumovských stěn mezi městy Broumov - Náchod. Strategickou polohu této cesty a sedla dokládá i více příkladů průchodu vojsk i budování obranných objektů v blízkosti sedla během více staletí (např. Laudonovy valy nebo objekty z 2. světové války). K odvěkému průchodu významné cesty přes zalesněný hřeben se váže i řada zajímavých místních pověstí a bájí. Sedlem prochází i turistické trasy.