Vyhlídková jižní část Broumovské kotliny

délka: 21,5 km
časová a fyzická náročnost: půldenní, nenáročná
počet zastavení: 9

Trasa prochází jižní částí Broumovské kotliny po málo frekventovaných silnicích nebo polních cestách. V obcích, kterými budete projíždět, si prohlédnete zástavbu podél vodních toků - je památkou na benediktinskou kolonizaci. Barokní kostely v Šonově, Otovicích a Božanově patří do Broumovské skupiny kostelů barokních stavitelů Dientzenhoferů. Výlet ukončíte u dřevěného kostelíku v Broumově.

1. Broumovská kotlina

Broumovská kotlina je mírně zvlněná a protéká jí řeka Stěnava. Od západu ji ohraničují hřebeny Stolových hor a Broumovských stěn, na východě Javořích hor. Charakteristické načervenalé zabarvení půdy v kotlině svědčí o tom, že se jedná o zvětraliny hornin vzniklých v pouštím prostředí geologického období permu (prvohory). Nachází se zde nejen množství minerálů ve vrstvách permských jezerních vápenců, ale také i významné fosílie.

2. Rožmitál

Obec, která je dnes součástí Broumova, bývala samostatnou zemědělskou obcí založenou v průběhu benediktinské kolonizace. Na horním konci obce se pod Javořími horami nalézá lom na porfyr. Dříve byl bohatým nalezištěm polodrahokamů, dnes se zde nachází zajímavá naučná stezka. Zástavbu obce tvoří řada statků broumovského typu.

3. Šonov

Obec se táhne v délce více než 7 km podél úpatí Javořích hor. Stavebně mimořádný kostel sv. Markéty byl budován v letech 1727 - 30 podle plánů K. I. Dientzenhofera a patří tak do tzv. Broumovské skupiny kostelů (stojí na návrší na začátku obce). Zajímavá je rovněž hřbitovní kaple Panny Marie z r. 1878, barokní fara s mansardovou střechou z r. 1782 a také několik statků broumovského typu.

4. Javoří hory

Javoří hory (Góry Suche) výrazně ohraničují Broumovskou kotlinu, jejich hřebenem v celé délce probíhá česko - polská státní hranice. Nejvyšším vrcholem je Ruprechtický Špičák s volně přístupnou rozhlednou. Javoří i Suché hory jsou součástí rozlehlé horské skupiny Kamenné hory (Góry Kamienne). Jsou tvořené vulkanickými horninami, mnohdy se zde vyskytují i polodrahokamové formy minerálů.

5. Otovice

Obec se nachází v nejnižší části Broumovské kotliny (350 m n. m.) u řeky Stěnavy, nad jejím pravým břehem vystupuje vrch Hoprich. Barokní kostel sv. Barbory byl v letech 1725 - 27 postaven K. I. Dientzenhoferem podle projektu jeho otce Kryštofa. Kostel má loď oválného půdorysu uvnitř členěnou pilastry. V obci se také nachází barokní mlýn s bohatě zdobeným štítem, několik statků broumovského typu a také řada drobných sakrálních staveb.

6. Božanov

Zemědělská obec na úpatí Stolových hor a Broumovských stěn byla založena během benediktinské kolonizace. Stavba dnešního kostela sv. Máří Magdalény je z let 1735 - 43 na místě původního dřevěného ze 13. století. Kostel byl vybudován podle plánů K. I. Dientzenhofera a patří tak do tzv. Broumovské skupiny kostelů. Sousední hřbitovní brána je z 16. století. Nad dolní částí obce je zajímavá Mariánská studánka s poutní kaplí P. Marie Lurdské z r. 1890. Stavebně významné jsou i statky tzv. broumovského typu a množství kamenných plastik a křížů v obci i okolí.

7. Broumovské stěny

Stěny jsou tvořeny zalesněným pásmem pískovcových skal s délkou 12 km a ohraničují tak Broumovskou kotlinu. Jsou plné zajímavě tvarovaných skal, hlubokých roklí, soutěsek a vyhlídkových míst. Stěny jsou protkány také hustou sítí turistických cest. Důležitou křižovatkou je vyhlídkové místo Hvězda s barokní kaplí a turistickou chatou. V úseku Machovský kříž - Hvězda se dochovalo unikátní turistické značení z r. 1888 vtesané do skal.

8. Martínkovice

Dlouhá lánová obec se vine od úpatí Broumovských stěn k řece Stěnavě. Byla založena během benediktinské kolonizace v r. 1255 údajně na místě ještě staršího slovanského osídlení. Významnou stavební památkou je barokní kostel sv. Jiří a sv. Martina dostavěný r. 1698 na místě staršího dřevěného kostela. Nachází se v dolní části obce ve svahu návrší Hoprich.

9. Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově

Jedná se o nejstarší celodřevěnou stavbu ve střední Evropě, na jejíž stavbu nebyl použit jediný kovový hřebík. Od r. 2008 se stala národní kulturní památkou. Kostel byl postaven ve 13. století a při obléhání husity zničen požárem. Znovu byl obnoven po r. 1450, ale s jistotou bohužel nelze určit, co se z původní stavby dochovalo. V ochozu kostela se nacházejí renesanční a empírové náhrobky a řada desek s kronikářskými zápisy o historii města a okolí, nejstarší z nich pochází až z poloviny 16. století.