Po stopách prchajícího opata (Pánova cesta)
délka: 14 km
časová a fyzická náročnost: polodenní až celodenní, středně náročná
počet zastavení: 9
Trasa vede obcí Křinice a dále pokračuje zalesněným svahem na hřeben Broumovských stěn. Od Pánovy věže sestoupíte do obce Hlavňov a přes návrší Klůček dojdete ke klášteru v Polici nad Metují (zde trasa končí). Úsek se přes hřeben Stěn nazývá Pánova cesta na upomínku tajného útěku broumovského benediktinského opata Wolfganga Selendera z Broumova do Police při vzpouře protestantů proti církevní vrchnosti v r. 1619.
1. Křinice
Vesnice lánového (kolonizačního) typu byla založena v r. 1255 v průběhu benediktinské kolonizace celé Broumovské kotliny. Zástavba obce se táhne v délce 5 km od Broumova (Krimsu) vzhůru podél Křinického potoka až k úpatí Broumovských stěn. V obci se dochovaly zemědělské usedlosti, tzv. "statky broumovského typu", a množství drobných sakrálních staveb.
2. Broumovská kotlina
Broumovská kotlina je mírně zvlněná a protéká jí řeka Stěnava. Od západu ji ohraničují hřebeny Stolových hor a Broumovských stěn, na východě Javořích hor. Charakteristické načervenalé zabarvení půdy v kotlině svědčí o tom, že se jedná o zvětraliny hornin vzniklých v pouštím prostředí geologického období permu (prvohory). Nachází se zde nejen množství minerálů ve vrstvách permských jezerních vápenců, ale také i významné fosílie.
3. Rozcestí u restaurace Amerika
Jedná se o křižovatku cyklistických a pěších tras na horním konci Křinic pod zalesněným úpatím Broumovských stěn. Rozcestí je nástupním místem k výstupu na Hvězdu, stěžejní vyhlídku na tomto skalnatém hřebenu. V okolí se nachází lesní kaple sv. Huberta s obnovenou křížovou cestou, během výstupu na Hvězdu půjdete i kolem kaple Panny Marie Hvězdy Jitřní. V restauraci Amerika máte jednu z mála možností občerstvení v celých Stěnách.
4. Broumovské stěny
Stěny jsou tvořeny zalesněným pásmem pískovcových skal s délkou 12 km a ohraničují tak Broumovskou kotlinu. Četné exempláře pískovcových skal, hluboké rokle, soutěsky, vyhlídková místa a bohaté lesy, díky tomu byly Broumovské stěny vyhlášeny Národní přírodní rezervací. Stěny jsou protkány hustou sítí turistických cest. Důležitou křižovatkou je vyhlídkové místo Hvězda s barokní kaplí a turistickou chatou.
5. Hlavňov
Obec při jihozápadním úpatí Broumovských stěn v údolí Hlavňovského potoka bývala výhradně zemědělskou obcí, dnes převažuje její rekreační charakter. Z průchozí silnice Bukovice - Hlavňov - Suchý Důl v obci odbočuje silnice vedoucí až na hřeben Broumovských stěn do blízkosti oblíbené Hvězdy (kaple a turistická chata). Skalnatý hřeben je ještě dostupný po více turisticky značených stezkách (směr Hvězda, Kovářova rokle, Supí hnízdo nebo Pánova cesta).
6. Polická vrchovina
Právě se nacházíte v oblasti nazývané Polická vrchovina. Jedná se o střední část Broumovské vrchoviny a je tvořena sedimentárními horninami svrchní křídy, z nichž pískovce svým divokým
skalním reliéfem vytvářejí skalní města Adršpašsko - teplických skal, Ostaše, Broumovských stěn i Stolových hor. Na vrstvách opuk je vytvořen mírnější reliéf s pastvinami a poli. Společně tvoří velmi malebnou krajinu Machovska, Policka, Teplicka a Stárkovska. Ve svém nitru ukrývá velké zásoby podzemních vod.
7. Klůček
Návrší Klůček je součástí Polické vrchoviny. Svažuje se do údolí Hlavňovského potoka. Kolem vrcholu vede červeně značená cesta, která je nejkratším a zároveň jedním z nejstarších pěších spojení mezi Broumovem a Policí nad Metují. Přímo na vrchol zalesněného Klůčku žádné komunikace nevedou. Les v jeho okolí protíná pouze několik méně kvalitních lesních cest.
8. Police nad Metují
Počátek této obce se datuje k r. 1213, kdy Přemysl Otakar I. daroval okolní krajinu břevnovským benediktinům. Již v r. 1253 byla Police povýšena na trhové městečko. Kostel i klášter byly původně postaveny v gotickém slohu, dnešní barokní podoba je z přestavby v 17. a 18. století. Po zrušení kláštera v r. 1785 se klášterní kostel stal kostelem farním. Ve městě je mnoho dalších památek a zajímavostí.
9. Selendrův sloup
V Polici nad Metují stojí na Kostelním náměstí před děkanským kostelem tzv. Selendrův sloup. Renesanční kamenný sloup ovinutý úponky s lipovými a javorovými listy, na vrcholu s kamennou koulí a zlaceným křížem, stojí na čtvercovém podstavci s kartušemi a znaky. Dle pověstí byl postaven z vděčnosti broumovského opata Selendera za ochranu, kterou mu Poličtí poskytli v r. 1619 při protestanstkém vzbouření proti němu a při obležení broumovského kláštera měšťany.